Měření odporu zemniče a rezistivity půdy

Pro objektivní změření zemního odporu uzemnění objektu je nejprve nutné změřit rezistivitu půdy v místě uložení zemniče.
Rezistivita je měřena Wennerovou metodou dle níže uvedeného schéma.

N napěťová elektroda, P proudová elektroda

Výpočet rezistivity půdy se provádí podle vzorce:

 je měrný odpor půdy (Ω.m)
 napětí naměřené mezi napěťovými elektrodami (V)
 proud protékající proudovými elektrodami (A)
 rozteč mezi elektrodami (m)

V průběhu roku je nutné naměřenou hodnotu zemního odporu uzemnění korigovat koeficientem K zohledňujícím časově závisle proměnlivé vnější vlivy prostředí.

Závislost činitele K na ročním období:
Křivka 1 udává hodnoty K pro měření v deštivém období,
křivka 2 udává hodnoty K pro měření v suchém období.

Odpor uzemnění je měřen přesnější čtyřvodičovou metodou.

Na obrázku je zobrazen princip čtyřvodičové metody se dvěma pomocnými elektrodami:

Základem výpočtu pro správně zvolenou vzdálenost mezi měřeným zemničem RE a pomocnými elektrodami H a S je pro jednoduchý tyčový nebo páskový zemnič hloubka uložení zemniče nebo diagonální rozměr páskového zemniče.

Vzdálenost RE-H = hloubka uložení tyčového zemniče či diagonální rozměr × 5
Vzdálenost RE-S (62%) = RE-H × 0,62

Příkladem:

Diagonála zemniče 10 m.
Vzdálenost RE-H = 10 × 5 = 50 m
Vzdálenost RE-S = 50 × 0,62 = 31 m

Praktické měření je nutno provádět vícekrát s přemísťováním napěťové elektrody S tak, aby bylo omezeno vzájemné ovlivňování elektrod (neutrální země). V praxi je to provedeno zkrácením a následným prodloužením vzdálenosti RE-S o cca 3 m. Hodnoty by se neměly příliš lišit. Jejich matematickým průměrem je skutečná hodnota zemního odporu měřeného zemniče RE.