Měření odporu zemniče a rezistivity půdy
Měření odporu zemniče a rezistivity půdy
Pro objektivní změření zemního odporu uzemnění objektu je nejprve nutné změřit rezistivitu půdy v místě uložení zemniče.
Rezistivita je měřena Wennerovou metodou dle níže uvedeného schéma.

N napěťová elektroda, P proudová elektroda
Výpočet rezistivity půdy se provádí podle vzorce:

 je měrný odpor půdy (Ω.m)
 je měrný odpor půdy (Ω.m)
 napětí naměřené mezi napěťovými elektrodami (V)
 napětí naměřené mezi napěťovými elektrodami (V)
 proud protékající proudovými elektrodami (A)
 proud protékající proudovými elektrodami (A)
 rozteč mezi elektrodami (m)
 rozteč mezi elektrodami (m)
V průběhu roku je nutné naměřenou hodnotu zemního odporu uzemnění korigovat koeficientem K zohledňujícím časově závisle proměnlivé vnější vlivy prostředí.

Závislost činitele K na ročním období:
Křivka 1 udává hodnoty K pro měření v deštivém období,
křivka 2 udává hodnoty K pro měření v suchém období.
Odpor uzemnění je měřen přesnější čtyřvodičovou metodou.

Na obrázku je zobrazen princip čtyřvodičové metody se dvěma pomocnými elektrodami:

Základem výpočtu pro správně zvolenou vzdálenost mezi měřeným zemničem RE a pomocnými elektrodami H a S je pro jednoduchý tyčový nebo páskový zemnič hloubka uložení zemniče nebo diagonální rozměr páskového zemniče.
Vzdálenost RE-H = hloubka uložení tyčového zemniče či diagonální rozměr × 5
Vzdálenost RE-S (62%) = RE-H × 0,62
Příkladem:
Diagonála zemniče 10 m.
Vzdálenost RE-H = 10 × 5 = 50 m
Vzdálenost RE-S = 50 × 0,62 = 31 m
Praktické měření je nutno provádět vícekrát s přemísťováním napěťové elektrody S tak, aby bylo omezeno vzájemné ovlivňování elektrod (neutrální země). V praxi je to provedeno zkrácením a následným prodloužením vzdálenosti RE-S o cca 3 m. Hodnoty by se neměly příliš lišit. Jejich matematickým průměrem je skutečná hodnota zemního odporu měřeného zemniče RE.